Kristýnka

Příchod dcery Kristýny se hlásil několik let dopředu a doslova nás tlačil k přenastavení pojetí role rodičovství, v mém případě role matky.

Proces přenastavování přístupu ve vztahu k dítěti a tím i ke mně samotné a lidem kolem mě stále trvá.

Kristýnka je velká a laskavá učitelka.

Občas mám potřebu některé téma z cesty mateřstvím ze sebe vypsat, a tak vám nabízím pohled do našeho soužití a do našich způsobů řešení životních situací, které rodiče v životě s dítětem potkávají nebo mohou potkat. 

Možná bude někdo potřebovat číst, co prožívám... Kdo ví. Každopádně cítím už nějakou dobu potřebu psát.

Chodí ve vlnách.

Potřebuji sdělit, co v jedné z mé nejsilnějších životních rolí prožívám, jak se v ní vnímám, o čem přemýšlím, co se nám rodičům třeba i osvědčilo. Asi i proto, že život s dítětem neprožíváme úplně tradičně. Jako podporu pro ty, kteří chtějí jít svou cestou kvůli sobě i dalším generacím.

Kolem mateřství, rodičovství, výchovy a péče o děti panuje tolik dogmat. Celé téma je  obtiskáno ohromnou hromadou nefunkčních tiskátek sestávajícíh ze vzorů, mechanismů a rodinných strategií, jež v nás svůj inkoust zapouští už od početí.

Měla jsem hodně času na přípravu na příchod "našeho" děťátka. Věděla jsem o něm už pár let před početím. Měla jsem díky tomuto intenzivnímu vjemu prostor na promyšlení a procítění, co a jak s miminkem chceme a nechceme žít a dělat ve všech možných situacích a rovinách. Postupně jsem se to snažila ladit tak, aby nám to vyšlo i v "reálu". Skutečnost je vždycky trochu jiná než představa a teorie, některé věci jsem připravit nestihla a člověk stejně cestičku zcela neumete. Přesto tuším, že se toho dost povedlo a vede, že některá přednastavení byla funkční a láskyplná, i když v mateřské roli taky někdy pěkně plavu a stále se učím.

Nechci nikomu radit ani vytvářet vzor. Každá žena, otec, děťátko i rodinný systém je jako celek naprosto jedinečná jednotka s individuálními potřebami, výbavou a rozměry. Nabízím spíše své intimní zpovědi a logické úvahy. .