Autopatie

 

Autopatie je léčebná metoda, jejíž kořeny sahají hluboko do minulosti. Stejný princip léčby praktikovali už Egypťané a Indové před tisíci let, a tak se metoda postupně vyvíjela skrze moudrosti generací. Avšak v posledních stoletích upadla v zapomnění. Zmínky o autopatických přístupech se nacházejí v homeopatické, ajurvédické či jiné literatuře, přesto byla zmiňovaná metoda znovuobjevená a celostně pojatá teprve nedávno. Jejím vývojem a uchopením se řadu let intenzivně zaobírá homeopat a autopat pan Jiří Čehovský.

Jiří Čehovský

Léčba spočívá ve výrobě autopatického preparátu z vlastních, převážně tělesných informací, tedy slin a dechu či jiných tělesných sekretů. V současnosti se začíná praktikovat znovu objevený způsob autopatické léčby pomocí prány (čchi) získané z čakerního systému léčeného, který vykazuje taktéž výborné výsledky na poli fyzického a psychického zdraví a mentální rovnováhy. Lék si vyrábí klient sám v domácích podmínkách za pomoci autopatické lahvičky. Nejčastěji je k výrobě preferována slina, poté dech. Záleží také na otevřenosti léčeného. A proč právě slina anebo dech? Ve slině i v dechu jsou obsažené veškeré informace o organismu a bytosti léčeného, včetně informací o jeho fyzickém, psychickém a duchovním stavu. Zároveň jsou to informace z nejvyšších energetických center lidské bytosti. Pokud se slina či dech zředí vodou, takzvaně se potencují, zvýší se jejich vibrace. Ty pak zpětně působí v energetickém systému léčeného. Je to těžko představitelné, vím. Přesto je na tomto principu postavená celá homeopatie, kde platí, že čím více se homeopatický preparát naředí, tím vyšší a silnější je jeho působnost.

Autopatický lék působí na celou lidskou bytost, včetně jeho energetického a jemnohmotného systému. Léčí tedy fyzické tělo, srovnává psychiku a myšlenkové vzorce, tak aby byly více v souladu a harmonii, a ladí zároveň duchovní složku člověka tak, aby se léčený cítil více vystředěný, více v sobě.

Zjednodušeně a zároveň výstižně lze říci, že se v rámci autopatie léčí stejné stejným. Do jemnohmotného systému léčeného se tak nastavuje vlastní pomyslné zrcadlo, čímž se startují samoléčící mechanismy nejen organismu, ale celé bytosti.

Pokud je léčba dobře zvolená, probíhá v duchu dvou tzv. Heringových zákonů, které znějí:

  1. Potíže se léčí z centra ven- to znamená, že nejdříve se léčí centrálně uložené potíže v nejvýznamnějších orgánech, poté v periferních orgánech, např na kůži.
  2. Potíže se léčí v opačném pořadí, než se objevily- směrem od dospělosti zpátky přes dospívání k dětství.

Každá bytost je individuální, a tak i léčba probíhá vždy individuálně. U každého je potřeba "zacílit" na jinou složku bytosti, zvolit vhodné ředění (potencování) preparátu a četnost jeho podání. Jako u každé metody, nelze ani u autopatie říci, že se úplně každý zcela uzdraví. I autopatii je nadřezen zákon kauzality (karmy), ovšem v mnoha případech působí až zázračně.

 ,     ,    , kde

Autopatie výborně funguje také u zvířat, které sice mají jiný energetický systém, avšak i na jejich bytost preparát funguje velmi dobře.